Lao-c´

Základní kánon taoistické literatury - Tao Te Ťing se obvykle překládá jako "cesta ku Tao a Ctnosti. Hlavním pojmem je tu Tao, což je všechno a nic, veškeré jsoucno i veškeré nejsoucno, které je nedefinovatelné a neuchopitelné a neskonale vznešené.
Nevíme, kdo první vyslovil myšlenku, že Tao je nic ve všem a všechno v ničem a proto taoismus, který se v průběhu staletí zformoval do náboženství, je vlastně náboženstvím bez Boha. Tento způsob myšlení arciť vyhovuje tupým ateistům, kterým bezbožnost nebo přesněji bez-božnost taoismu hraje do karet, protože dokazuje, že náboženství se bez Boha vlastně velmi dobře objede.
Všechno je ale jinak. Pokud si našeho křesťanského Boha nepředstavujeme jako stařečka, plujícího na obláčku a víceméně libovolně zasahujícího svou všemohoucností do veškerého dění ve Vesmíru, nemůžeme přehlédnout výraznou shodu mezi definicemi Tao a definicemi boha jako Absolutna.
Je skutečně na pováženou, proč dosud žádný z překladů, respektive převodů nenabídl svým čtenářům jednoduchou rovnici Tao = Bůh a vysvětlení, proč tomu tak je a jinak nemůže být. Eklektický převod Jos. A. Zentricha na tuto možnost, respektive na tuto Pravdu poukazuje a nabízí českému, potažmo evropskému křesťanskému čtenáři porovnání staročínského náboženského myšlení s evropským moderním myšlením a ukazuje na jednotu zdrojů, ze kterých čínské i evropské myšlení vycházejí...